syrskarevoluce.cz je nezávislá iniciativa mapující dění v Sýrii a propojující aktéry v ČR, kteří se zajímají o tamní arabské jaro.
Připravujeme pro vás interaktivní časovou osu, kde si budete moci prohlédnout milníky revoluce.
Foto: pavelsima.cz
Oproti státům, jako je Libye, Tunisko, či Egypt, nepokoje v Sýrii propukly se zjevným zpožděním. Časový posun byl výsledkem dlouhodobě udržovaného strachu lidí z represí ze strany bezpečnostních složek, což dokládá i řada historických zkušeností.
Za počátek konfliktu a občanských nepokojů se uvádí pátek 18. března 2011. Jedná se o první velký střet demonstrujících občanů s bezpečnostními složkami. Ke střetu došlo poté, co bylo 6. března ve městě Dará na jihovýchodě Sýrie tamní policií zatčeno několik mladíků. Tito chlapci byli zadrženi z toho důvodu, že malovali na veřejné budovy nápisy: „Lidé chtějí pád režimu“. Žádnému z nich však nebylo více než 15 let. Mladíci byli následně obviněni, mučeni a po negativní a hrubé reakci místních policistů na požadavky jejich otců, aby byli chlapci propuštěni, se ve městě rozpoutaly demonstrační pochody na jejich podporu a kritiku státních institucí. Tyto události však s sebou strhly další a další nespokojené občany po celé zemi. Tito lidé začali demonstrovat nejen proti samotným událostem v Dará, ale proti celému státnímu systému a stávajícímu režimu strany Baas. Na protesty okamžitě reagovaly bezpečnostní složky Sýrie, které v rámci svých zásahů zabili několik demonstrantů. Tím přispěly k mnohem větší a masivnější aktivitě obyvatel země. Postupně se demonstrace rozpoutaly v mnoha dalších městech po celé zemi, jako byl Homs, Hamá, Aleppo a další. Jedním z největších překvapení byly bezpochyby občanské nepokoje v Latákii. Jedná se o město, ve kterém početně dominuje alawitská sekta. V současnosti zde žije také mnoho rodin, které jsou v příbuzenském stavu se samotným prezidentem al-Asadem.
Mezi první požadavky demonstrantů patřilo propuštění všech politických vězňů, soudy pro všechny, kteří se dopustili násilí proti demonstrantům, zrušení 48letého výjimečného stavu, více svobod a konec vše prorůstající korupce.
29. března byl v reakci na chování nespokojených Syřanů uskutečněn první krok ze strany režimu. Na výzvu prezidenta podala vláda premiéra Utrího demisi, kterou následně Bašár al-Asad přijal. Premiér Utrí byl ve výkonu své funkce 13 let. Tímto krokem chtěl režim „umlčet“ hlasy nespokojených občanů, což se však nepodařilo.
4. dubna byl novým předsedou vlády jmenován bývalý ministr zemědělství Adel Safár. Jeho uvedení do úřadu však představovalo pouze „kosmetickou změnu“, žádné výrazné reformy se neuskutečnily.
Jeden z nejpřekvapivějších kroků uskutečněných vládnoucím režimem představovalo zrušení výjimečného stavu 19. dubna 2011. Výjimečný stav slouží k ospravedlnění jakýchkoliv kroků učiněných vládnoucí elitou a proto je pro všechny autoritářské režimy tak důležitý. Nejčastěji je jeho implementace využívaná k zákazům protestů a demonstrací, ospravedlnění nezákonných zatčení, či poskytování volné ruky tajné policii. Tento stav byl v Sýrii nastolen bezprostředně po převzetí moci v zemi stranou Baas v roce 1963. Tím, že de facto povoloval bezpečnostním složkám tvrdé zákroky proti demonstrantům, sloužil jako jakési ospravedlnění akcí režimu prezidenta al-Asada. Jednalo se rovněž o jeden z ústředních požadavků nespokojených Syřanů. Ani tímto krokem se však vládnoucím elitám nepodařilo nepokoje zastavit a zamezit jejich šíření do dalších oblastí Sýrie.
Foto: pavelsima.cz
31. května byla prezidentem oznámena všeobecná amnestie pro politické vězně, která se týkala i zakázaného Muslimského bratrstva. Uskupení stálo již od propuknutí občanských nepokojů v čele proti-režimní opozice.
I přes veškeré snahy o uklidnění konfliktu se násilí stupňovalo. 17. června zpravodajské agentury informovaly o tom, že byly uskutečněny akce bezpečnostních složek ve městech na severu Sýrie. Ty byly údajně obsazeny ozbrojenými protivládními složkami a útočily na jednotky syrské armády. Nejvíce bylo událostmi zasažené město Džisr aš-Šughúr, které stojí na hranicích s Tureckem.
Města na severu Sýrie byla obklíčena armádou a pomocí těžké techniky jednotky ostřelovaly nepřátelské pozice. Tyto události vyvolaly masivní příliv emigrantů prchajících do sousedního Turecka. Zde pro ně tamní úřady zřizovaly uprchlické tábory. Mluvilo se o několika tisících uprchlíků. Syrská vláda veškeré údaje o ozbrojených střetech na severu země a masivnímu odlivu uprchlíků do Turecka hned v počátku událostí dementovala.
10. července se v Damašku uskutečnilo setkání o vyjednávání o národním dialogu. Toto setkání bylo svoláno syrským režimem. Na schůzku byli pozvání i představitelé syrské opozice. Většina z nich však účast na konferenci z principu odmítla. Na tomto setkání byla přislíbena nová ústava, což mělo radikální nálady ve společnosti uklidnit.
25. července byl přijat zákon o multipluralitě politických stran. Jedná se o významný krok a zároveň ústupek ze strany režimu strany Baas. Tento zákon nově umožňuje, aby se na politickém rozhodování podílely všechny povolené politické strany splňující předem stanovaná kritéria.
V pondělí 29. srpna 2011 uvalila Evropská unie na Damašek ropné embargo na protest proti brutálním postupům syrských bezpečnostních složek vůči demonstrantům. To se týkalo nejen samotného obchodu s ropou mezi Sýrií a EU, ale i obchodu s jinými ropnými produkty. Rusko však tento zákrok ze strany evropských vlád odsoudilo s odůvodněním, že tyto jednostranné sankce nikdy nevedou k vyřešení problému. Poškodí především samotné obyvatele státu, než vládnoucí elity. Sýrie má však možnost nabídnout ropu jiným světovým spotřebitelům.
4. října 2011 došlo k prvnímu odmítnutí návrhu rezoluce OSN proti syrskému režimu ze strany Ruska a Číny. Rezoluce byla iniciována Velkou Británií, Francií, Německem a Portugalskem ve spolupráci s Washingtonem. Tento krok je významný především z toho důvodu, že de facto ochraňuje syrský stát před vojenskou intervencí zahraničních vojsk pod záštitou OSN. Brání rovněž přesunu vnitropolitického konfliktu do roviny mezinárodní. Rusko a Čína vetovaly rezoluci z důvodu obav o opakování situace v Libyi. Samy však upozornily, že pokud prezident al-Asad urychleně nevyřeší situaci sám, ztratí s ním a jeho vládou veškerou trpělivost. Veto Ruska a Číny vyvolalo rozporuplné reakce syrských občanů, kdy zastánci tamního režimu veřejně vyjadřovali svůj díky těmto zemím. Syrští demonstranti usilující o svrhnutí vlády byli naopak touto reakcí zklamáni a pořádali shromáždění vyzývající k mezinárodní intervenci.
12. listopadu došlo k významnému názorovému posunu Ligy arabských států. Liga dočasně pozastavila členství Sýrie v organizaci a rozhodla o zvýšení sankcí vůči režimu Bašára al-Asada. Definitivně se tak potvrdil nesouhlas ostatních arabských zemí s chováním představitelů syrského režimu. Na tomto usnesení se arabské státy shodly poté, co prezident neuposlechl výzvy, aby ukončil kruté represivní potlačování občanských nepokojů státními bezpečnostními složkami. Hlasování se účastnilo všech 18 států LAS, Sýrie, Libanon a Jemen hlasovaly proti suspenzaci, přičemž Irák se hlasování zdržel. Jordánský král se následně stal prvním představitelem arabské země, který otevřeně vyzval prezidenta Bašára al-Asada k rezignaci. Dodal, že by měl al-Asad zahájit bilaterální dialog s představiteli syrské opozice, aby mohla být zahájena efektivní a řádná tranzice státu.
16. listopadu se uskutečnila první operace Svobodné syrské armády. Ta svou aktivitu vykazuje již od srpna téhož roku. Opoziční vojáci zaútočili na státní budovu v Harastě nedaleko Damašku. Jedná se o první významnou vojenskou akci opozice, které se dostalo veliké mediální pozornosti. Útok se měl uskutečnit na budovu zpravodajských služeb obávaného syrského letectva. Povstalci si vybrali jako svůj terč tento komplex, jelikož se jedná o jednu z nejvýznamnějších syrských vojenských agentur, která byla zapojena do potlačování syrských protestů. Následně Armáda 20. listopadu zaútočila dvěma granátovými střelami na kancelář strany Baas v Damašku.
Foto: pavelsima.cz
Prosinec roku 2011 byl ve znamení zahájení monitorovací mise Ligy arabských států na syrském území.
19. prosince Damašek souhlasil s návrhem Ligy arabských států se spoluprací na monitorovací misi na vlastním území Sýrie. Tento krok představoval zahájení arabského plánu na ukončení politického násilí v zemi. Členové komise byli právní, administrativní, finanční experti a experti na lidská práva, kteří měli rozhodnout o sestavení monitorovacího týmu. Syrská národní rada však celý mírový plán považovala za jistou mystifikaci ze strany vlády a nepovažovala to za reálné úsilí o zastavení pouličních nepokojů a násilí proti demonstrantům.
26. prosince vstoupila do Sýrie pozorovací komise LAS. Tento krok měl představovat zahájení jakéhosi arabského plánu na ukončení politického násilí v zemi. Mise však skončila neúspěchem, když byla samotnou Ligou 28. ledna 2012 stáhnuta z důvodu stupňujícího se násilí. Střety mezi opozičními složkami a syrskou armádou probíhaly i přes stálou přítomnost pracovníků mise v zemi. Ti byli následně z bezpečnostních důvodů ze země deportováni.
V souvislosti s přítomností pozorovací mise LAS v Sýrii se v zemi uskutečnilo množství teroristických útoků, nově také v hlavním městě Damašku.
Mezinárodní pozorovatelé se 6. ledna stali terči útoků. Dle televize al-Arabíja se jednalo o útok ze strany syrské armády.
Ministři zahraničí LAS vyzvali prezidenta al-Asada, aby předal moc viceprezidentovi země. Ten by do dvou měsíců od převzetí moci pomohl vytvořit vládu národní jednoty. Prezident al-Asad však návrh odmítl a označil ho za útok na národní svrchovanost Sýrie.
22. ledna Saudská Arábie stáhla ze Sýrie svého zástupce z pozorovatelské mise s tím, že násilnosti nadále pokračují. Stejný krok posléze oznámily další arabské státy jako Kuvajt, Katar, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Omán.
Syrská opoziční scéna již od začátku označovala misi za neúspěšnou.
4. února Rusko a Čína opětovně vetovaly rezoluci RB OSN proti Sýrii. Rezoluce odsuzovala násilnosti ze strany syrské vlády proti vlastním občanům. Návrh rezoluce byl přijatý zbylými třinácti členy RB i Ligou arabských států. Na obě země se následně snesla veliká kritika ze strany Západu i regionu Blízkého východu. Nesouhlas s jejich rozhodnutím veřejně projevovaly i opoziční skupiny v Sýrii.
V pondělí 6. února ráno začala dosud největší proti-opoziční akce syrského režimu. Vládní bezpečnostní složky zahájily permanentní ostřelování syrského města Homs. Ve městě žije velké zastoupení syrských sunnitů. Město je již od počátku nepokojů ovládáno syrskými opozičními skupinami, které usilují o svrhnutí režimu Bašára al-Asada. Rebelové jsou však syrskými vládními představiteli označováni jako teroristé, kteří stojí za rozkladem režimu a spolupracují se Západem. Jak al-Asad několikrát uvedl, jejich aktivita musí být okamžitě zastavena. Tím prezident ospravedlňuje zásahy státních bezpečnostních složek proti opozičním skupinám.
Velice významnou událostí, která se týká vnitřní politiky syrského režimu a celého státního uspořádání, je uskutečnění referenda o nové syrské ústavě. To se i přes stále probíhající násilí mezi vládními složkami a opozičními skupinami uskutečnilo v neděli 26. února 2012. Nová ústava byla poprvé zveřejněna 15. února jako výsledek čtyřměsíční práce komise ustanovené prezidentem al-Asadem. Dokument má volat po multistranických parlamentních volbách, které by se měly uskutečnit v průběhu budoucích třech měsíců. Představitelé syrské opozice však referendum bojkotovali a nadále volali po okamžité rezignaci prezidenta. Zřejmě nejpodstatnější změnu představuje vyškrtnutí článku 8 ustanovující vůdčí roli strany Baas na politickém rozhodování v zemi. V novém textu je ustanoveno, že: „politický systém je založen na principech politického pluralismu a vlády je možné dosáhnout a vykonávat ji pouze prostřednictvím demokratických voleb.“ Občané se mohli s textem nové ústavy, která by měla být základem demokratického státu, seznámit prostřednictvím médií, nebo materiálů rozdávaných na ulicích. Mnoho občanů však s návrhem nové ústavy nesouhlasilo. Mezi nejvíce kritizované prvky napříč celou Sýrií patřil například článek 3, který praví, že prezidentem země musí být muslim. Dále bod, který říká, že první dámou musí být Syřanka, nebo poznámka, že prezident země musí před svým zvolením žít v Sýrii nepřetržitě 10 let. To znemožňuje opozičním emigrantům a syrským disidentům, kteří žijí v zahraničí kvůli restrikcím ze strany režimu, ucházet se o prezidentský úřad. Kritika se týkala i názvu Syrské arabské republiky, který de facto popírá existenci kurdské menšiny.
V pondělí 27. února následně státní televize oznámila výsledky voleb, přičemž podle oficiálních prohlášení mělo s novelou ústavy souhlasit 87% zúčastněných Syřanů.
Foto: pavelsima.cz
Nadále pokračuje ostřelování syrského města Homs vládními složkami, které se stalo centrem protirežimního odporu. Postupně však povstalci pod tlakem začali město hromadně opouštět. Do oblasti Báb al-Amr, která se stala hlavním sídlem rebelů, nebyli dlouhou dobu vpuštěni ani pracovníci Červeného kříže. Kvůli situaci v celé Sýrii prchá ze země množství občanů, kteří se bojí o své životy. To potvrdili i pracovníci humanitárních organizací, kteří byli do homské čtvrti vpuštěni 7. března. I přes stále probíhající násilné střety jsou však tyto události geograficky omezené a hlavnímu městu Damašku se až na výjimečné situace vyhýbají.
Média informovala o tom, že se k syrské opozici přidal první člen vlády prezidenta Bašára al-Asada, náměstek ministra ropného průmyslu Abdu Husámáddín. Svou rezignaci ohlásil politik na serveru You Tube.
10. března se s prezidentem Bašárem al-Asadem v Damašku sešel vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan. Assad na setkání sdělil, že pokud budou muset bezpečnostní složky nadále čelit teroristickým gangů, není politické řešení možné. Po druhé společné schůzce, která se uskutečnila 11. března byl Annan velice optimistický, žádné dohody o změně událostí v Sýrii však dosaženo nebylo.
17. března Damaškem otřásly dva výbuchy, které si vyžádaly 27 obětí. Podle syrské státní agentury mají útoky na svědomí teroristické gangy. Oběťmi byli členové bezpečnostních složek i civilisté.
Syrský prezident souhlasil s přijetím mírového plánu OSN, který má v zemi ustanovit příměří. Prohlásil to její vyslanec Kofi Annan, který v minulost jednal se zástupci Sýrie, Číny i Ruska. Smlouva měla nabýt platnosti 10. dubna.
V neděli 1. dubna se v Istanbulu konala mimořádná schůzka 83 států, které diskutovaly o vývoji událostí v Sýrii. Představitelé zemí vyjádřili podporu okamžitému klidu zbraní a další politické diskuzi. Státy Perského zálivu se shodly na tom, že budou poskytovat pravidelné platy a jiné finanční podpory rebelům z opoziční Svobodné syrské armády (FSA).
2. dubna Sýrie odsouhlasila mírový plán, který by měl nabýt platnosti 10. dubna. Šestibodový plán, který byl představen vyslancem OSN Kofi Annanem, syrská vláda nakonec přijala. Plán mimo jiné prosazuje klid zbraní na všech frontách, svobodu pohybu pro reportéry napříč celou zemí, respekt ke svobodě sdružování a mírové protesty a jiné.
Syrské ministerstvo zahraničí v oficiálním rozhovoru pro agenturu SANA uvedlo, že neukončí ostřelování nepřátelských pozic, pokud nebude mít záruky, že opozice pozastaví boje. Opoziční velení však jakoukoliv písemnou smlouvu striktně odmítá. Syrské vedení rovněž očekává záruky Kataru, Saudské Arábie a Turecka, že přestanou financovat opoziční teroristické skupiny.
Turecko se ostře ohradilo vůči operacím syrské armády. Státní složky střílely přes hranice s Tureckem, kam utekli syrští povstalci. Ankara protestovala zejména z toho důvodu, že se v těchto místech vyskytují uprchlické tábory pro Syřany.
Syrská vláda porušila mírový plán, který měl zaručovat klid zbraní. V den, kdy měla mírová smlouva nabýt platnosti, zemřelo nejméně 100 lidí. Damašek se údajně snaží nadále dobývat největší bašty povstalců, které jsou převážně v provinciích Homs, Hamá a Aleppo. Nic o zastavení operací a stahování těžkých bojových jednotek z měst nesvědčí.
Syrský ministr obrany oznámil, že Sýrie dodrží předem smluvené příměří. Během 12. dubna prý armáda zastaví všechny bojové operace. Ministr to prohlásil v televizním rozhovoru pro BBC. Situace však ukončení bojů nenaznačovala.
Ankara obvinila Damašek z opětovné střelby na uprchlické tábory v Turecku.
Rada Bezpečnosti OSN v sobotu 14. dubna vydala rezoluci, na jejímž základě by měla být do Sýrie vyslána nová skupina monitorujících pracovníků. Ti by měli dohlížet na dodržování mírového plánu.
RB OSN se kvůli stále zhoršující se bezpečnostní situaci rozhodla o zvýšení počtu pozorovatelů z 30 na 300.
Foto: pavelsima.cz
7. května se v Sýrii uskutečnily parlamentní volby. Tyto volby měly být jedním z reformních kroků politického vedení země. Občané mohli vybírat z celkem 7000 kandidátů do 250 členného zastupitelstva. Syrská opoziční scéna však z důvodu zhoršující se vnitropolitické situace volby bojkotovala.
Syrské vládní jednotky obsadili sunnitskou vesnici Tamaná, která se nachází v provincii Hamá. Vesnice je centrem opozičních rebelů. Při akci bylo zabito přibližně deset civilistů, desítky byly zatčeny a více než polovina tamních domů byla vypálena.
Boje mezi vládními jednotkami a rebely se přesunuly i na území Libanonu. Střety se uskutečnily v libanonském Tripolisu mezi alawity podporující prezidenta al-Asada a opozičními sunnity. Při nepokojích zemřely nejméně dvě desítky lidí a dalších 40 bylo zraněno. 21. května se poté boje uskutečnily v hlavním městě Libanonu, Bejrútu.
27. května se uskutečnily boje ve vesnici Húlá. Tento incident vyvolal zděšení z toho důvodu, že z přibližně 116 obětí bylo minimálně 49 dětí a 34 žen. Město se stalo terčem vládních složek, jelikož představovalo útočiště ozbrojené opozice a domov mnoha rodin Svobodné syrské armády.
Mluvčí úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville následně oznámil, že mnoho obětí, včetně dětí bylo zabito zblízka. Syrská vládní vyšetřovací komise 31. května připsala masakr opozičním ozbrojeným skupinám. Oběti se údajně odmítli zapojit do protivládní demonstrace a podrobit se opozičním skupinám. USA následně oznámily výsledky vyšetřovací komise za lživé. Podle vyšetřovací komise OSN byla většina obětí zabita v důsledku použití těžkých zbraní při ostřelování vesnice. Přičemž těžké zbraně měla při konfliktu k dispozici pouze syrská státní armáda.
Írán poprvé přiznal, že se jeho vojáci účastní bojů v Sýrii. V srpnu 2012 to následně potvrdil jeden z íránských generálů, který přiznal, že se země účastní ofenzivních akcí režimu prezidenta al-Asada. Do vojenských akcí jsou zapojeni především elitní Revoluční gardy. Írán se rovněž podílí na výcviku syrské kybernetické policie, zasílání finančních částek a dalších.
Sýrie začala ze země vyhošťovat západní velvyslance s označením, že jsou nežádoucí. Mezi postiženými byly představitelé zahraničních ambasád z USA, Francie, Velké Británie, Itálie, Švýcarska a dalších 12 zemí. Celkem bylo vyhoštěno 18 diplomatů.
Pozorovatelé OSN se dostali pod palbu poté, co se snažili dostat do osady Kubajr v provincii Hamá, kde bylo zavražděno přibližně 78 osob. Syrská armáda pozorovatelům prý v počátku bránila, aby do místa vkročili. Místo bylo 6. června centrem bojů vládních složek a rebelů. Nebylo však zcela jasné, kdo na dohlížitele z OSN střílel.
OSN 16. června přerušila pozorovatelskou misi na území Sýrie. Šéf mise Robert Mood to oznámil s tím, že byli neozbrojení nezávislí pozorovatelé vystaveni rostoucímu riziku. V Sýrii bylo přítomno bezmála 200 pozorovatelé, kteří měli dohlížet na příměří na obou stranách konfliktu. Podle generála Mooda byli členové mise terči deseti střelných útoků.
17. června následně Syrská národní rada požádala o vyslání mírových ozbrojených sborů, které by se mohly do nepokojů aktivně zapojit.
Syrský plukovník dezertoval se svou stíhačkou Mig-21 do jordánského Ammánu. Podle jordánského ministra informací následně plukovník Hassan Hamada požádal o azyl.
Sýrie v pátek 22. června sestřelila nad Středozemním mořem jednu z tureckých stíhaček. Letoun byl podle oficiálních údajů sestřelen v mezinárodním vzdušném prostoru. Ankara uznala, že letoun se mohl ocitnout nad územím Sýrie, sestřelen však být neměl. Údajně syrská armáda věděla, že se jedná o letoun turecké armády. Útok by mohl být záminkou pro vojenskou intervenci NATO.
Do Turecka uprchli další syrští důstojníci. Údajně se jedná o jednoho generála, dva plukovníky a dva majory. Hranice překročilo přibližně dalších 33 představitelů armády včetně jejich rodin. Celkem ze země uprchlo přibližně 30 000 syrských občanů. Mnoho dezertérů se poté údajně stalo členy Syrské svobodné armády (FSA).
Turecká armáda posílila u hranic se Sýrií svoji protivzdušnou obranu. Turci prý u hranic rozmístili protiletadlové dělostřelectvo. Turecký premiér varoval, že pokud bude narušen vzdušný prostor země Sýrií, budou na to Turci vojensky reagovat.
Foto: pavelsima.cz
Prezident Sýrie Bašár al-Asad se omluvil za sestřelení turecké stíhačky z 25. června. Al-Asad nechce dopustit, aby současné napětí mezi oběma státy dospělo do ozbrojeného konfliktu.
3. července syrské úřady zatkly mladou Češku. Dvaadvacetiletá Sandra Bitarová byla údajně obviněna z podpory syrských povstalců. Po výslechu místními policisty se měla vrátit zpět, bohužel se tak nestalo. České velvyslanectví v Sýrii nedostalo k incidentu žádné vysvětlení.
Venezuela se netají tím, že Sýrii dodává palivo pro dieselové motory. Syrský ministr průmyslu již na konci května 2012 oznámil, že Sýrie přijala venezuelský tanker s 35 000 tunami nafty. Podle CNN Venezuela Sýrii poskytuje i jiné ropné produkty. Venezuelský prezident Huga Chávez patří ke spojencům Íránu a Sýrie.
Do Sýrie údajně dál proudí veliké množství zbraně z Ruska. I přes to Moskva tvrdí, že do země žádné zbraně nedodává a žádné kontrakty neuzavírá. Objevují se však zprávy o nových ruských zbrojních systémech, které jsou do Sýrie transportovány.
Ve čtvrtek 12. července se v Sýrii odehrál jeden z největších masakrů. Při zásahu vládních vojsk zahynulo v provincii Hamá nejméně 220 lidí. Za masakr ve vesnici Trímsí může údajně syrské letectvo.
Vlivný syrský velvyslanec v Iráku Naváf Farís přešel na stranu povstalců. Rovněž vyzval syrské vojáky, aby se obrátili proti režimu prezidenta al-Asada a chránili obyvatele Sýrie. Jedná se o prvního vlivného diplomata Sýrie, který se proti režimu obrátil. Za Fárisem stojí mnoho armádních důstojníků a významný syrský klan.
V syrské provincii Hamá bylo v pátek 13. července zabito přes 200 lidí. Jedná se o jeden z největších masakrů od počátku syrského konfliktu. Množství obětí ohlásila provincie Idlib a Damašek. Nejvíce postiženou byla pak vesnice Tramsá, která se ocitla pod palbou dělostřelectva, tanků a helikoptér vládních sil. Vláda však jakoukoliv odpovědnost popírá.
Damašek zažil v neděli 15. července jedny z nejtvrdších bojů v průběhu syrského konfliktu. Při střetech zahynulo přibližně sto lidí.
Mezinárodní výbor Červeného kříže, který sídlí v Ženevě, prohlásil syrský konflikt za občanskou válku. Toto rozhodnutí je důležité i z toho důvodu, že má pomoci zúčastněným stranám konfliktu určit, jaké zbraně a sílu mohou v budoucnu použít.
Boje se přesunuly do samotného centra Damašku. Vláda při bojích nasadila i bojové vrtulníky. Jedny z největších bojů se uskutečnily ve čtvrti hlavního města Mídánu. Syrské Muslimské bratrstvo vyzývalo občany, aby se přidali do boje proti syrskému režimu.
Damaškem otřásly výbuchy, které si vyžádaly další oběti na životech. Při atentátu shořela kasárna u prezidentského paláce. Při výbuchu byl zabit ministr obrany Daúd Rádžha, což následně nezávisle na sobě potvrdily další zdroje. Následkům zranění z bojů podlehl i prezidentům švagr Ásif Šaukat a další. Atentát, při němž zemřeli vysoce postavené osobnosti syrského režimu, byl spáchán během schůzky ministrů a bezpečnostních orgánů. K útoku se následně přihlásila Svobodná syrská armáda a opoziční uskupení Brigáda islámu.
Po několika dnech bojů v centru Damašku prezident al-Asad z hlavního města odjel z bezpečnostních důvodů do přímořské Latákije, kde se nachází letní rezidence jeho rodiny.
Rusko a Čína ve čtvrtek 19. července odmítly novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Jedná se již o třetí veto dokumentu, který kritizuje režim prezidenta al-Asada. Obě země se stavěly zejména vůči sankcím, které plynou z neplnění rezoluce. Ty nevylučují vojenskou intervenci západních armád.
Členové Syrské svobodné armády ovládli a zablokovali hraniční přechody na východě do Iráku a jeden do Turecka.
Šéf syrské tajné služby Hišám Ichtjár v pátek podlehl zraněním, které utrpěl při středečním atentátu na státní představitele.
21. července organizace pro uprchlíky Spojených národů UNHCR oznámila, že za posledních 48 hodin uteklo z důvodu bezpečnostních podmínek do Libanonu 30 000 lidí. Množství uprchlíků uteklo od počátku bojů do Turecka, Jordánska a Iráku, kam jich za posledních 24 hodin uprchlo kolem 3 000. Situace eskalovala zejména poté, co se boje přesunuly do centra hlavního města.
Mluvčí ministerstva zahraničí Jihád Maqdísí oznámil, že režim proti syrskému lidu chemické zbraně nepoužije. V případě intervence zahraničních vojsk by však mohl syrský režim po ZHN sáhnout. Sýrie tak oficiálně přiznala existenci těchto zbraní. Podle syrské opozice začal režim se zbraněmi manipulovat a přesunul je k hranicím.
Na syrské Aleppo zaútočila bojová letadla syrské armády. Jednalo se o úplně první útok bojových letadel na město. 4 dny poté do města vtrhly syrské pozemní jednotky a těžké boje vyhnaly z místa stovky lidí.
30. července poté komisařka OSN pro humanitární záležitosti Valerie Amosová informovala, že z města v důsledku bojů mezi syrským režimem a opozičními skupinami uprchlo na 200 000 občanů.
Zahraniční servery informovaly o tom, že se do událostí v Sýrii aktivně zapojila radikální islamistická skupina
al- Qá´ida. Podle některých zdrojů mají členové teroristické organizace na svědomí již několik sebevražedných útoků. Ty byly organizací využívány již při válce v Iráku. Cílem organizace v Sýrii je bojovat po boku syrských povstaleckých skupin a následně vytvořit syrsko- irácký islamistický stát. Ten by následně mohl vyhlásit válku ší´itskému Íránu, či státu Izraeli.
Ministerstvo zahraničí České republiky oznámilo, že syrské úřady propustily zadržovanou Češku Sandru Bitarovou. Ta byla syrským režimem zadržena již na konci června a vyslýchána za údajnou podporu povstaleckých skupin.
Foto: pavelsima.cz
Do sousedního Turecka uprchl jeden z prominentních syrských občanů Muhammad Ahmad Farís. Jedná se o jediného syrského kosmonauta a pilota vojenského letectva. Ještě před svou emigrací údajně navštívil sídlo povstaleckých skupin v Aleppu, aby jim vyjádřil svou podporu.
Syrský prezident odvolal předsedu vlády Rijáda Hidžába, který uprchl do sousedního Jordánska. Hidžáb se stal premiérem po červnových parlamentních volbách. Bývalý předseda vlády se rozhodl režim opustit z důvodu vraždění a mučení velkého množství civilistů složkami Sýrie.
Podle satelitních snímků bylo syrské město Aleppo ostřelováno těžkými zbraněmi. Ze snímků je zřejmé, že na město bylo opakovaně útočeno dělostřeleckými granáty. Dle Amnesty International byly těžké zbraně používány i v bezprostřední blízkosti obytných čtvrtí. Z města postupně prchali jak civilisté, tak příslušníci ozbrojené opozice. Syrská armáda se postupně snažila dostat město z rukou rebelů.
Agentura Reuters v úterý 14. srpna uvedla, že se bojů v Sýrii na straně rebelů účastní libyjští povstalci, kteří v roce 2011 stáli proti silám Muammara Kaddáfího. Libyjci syrským povstalcům pomáhají s tréninkem vojáků, logistikou, komunikací, ale i těžkou technikou.
Britský The Sunday Times v neděli 19. srpna citoval představitele syrské opozice, který prohlásil, že britské tajné služby významně pomáhají rebelům. Podle deníku operují z Kypru, odkud podporují Svobodnou syrskou armádu, která sídlí v Turecku. 22. srpna se objevila zpráva, že syrským rebelům pomáhá rovněž německá špionážní jednotka BND. Podle listu Bild am Sonntag služba shromažďuje informace prostřednictvím vojenského námořnictva a následně je rebelům předává.
Vicepremiér a ministr pro ekonomiku syrské vlády uvedl, že je prezident al-Asad ochoten jednat o svém odchodu. Nesmí se však jednat o bezpodmínečné ultimátum, ale o jedno z mnoha možných řešení.
Lékaři bez hranic v Sýrii tajně provozují nemocnici. Zařízení je v provozu již od 22. června bez povolení příslušných úřadů. Kromě ošetření nemocnice poskytuje léky a jiné zdravotnické materiály. Svou aktivitu šíří do dalších oblastí jako je Jordánsko a Libanon.
V úterý 22. srpna přišla v syrském Aleppu o život japonská novinářka Mika Jamamotová. Japonka se ve snaze zisku investigativního zpravodajství dostala přímo do bojové zóny a podlehla střelným zraněním.
V Sýrii byly objeveny masové hroby, ve kterých byly uloženy stovky těl z hromadných poprav. V předměstí hlavního města Damašku bylo nalezeno na 300 těl, mnozí z nich byli civilisté. Podle syrské opozice jsou za mrtvé zodpovědní syrští vojáci, kteří oblast před nedávnem ostřelovali a dům po domě prohledávali. Syrská státní televize uvedla, že se jedná o oběti etnických čistek, které mají na svědomí teroristé.
Státní syrská televize uvedla, že se v Damašku zřítila vládní helikoptéra. Syrští rebelové se chlubili tím, že zničení stroje mají na svědomí jejich bojové operace. Podle velení americké armády však na takovou akci nemají rebelové dostatečné vybavení.
Syrské bojové letouny v pondělí 28. srpna zaútočily na předměstí Damašku. Letadla podle svědků zaútočila na obytné budovy, ze kterých během náletů utíkali civilisté.
Egyptský prezident Muhammad Mursí odsoudil operace syrské armády vůči civilistům. Prezident své postoje sdělil na summitu Hnutí nezúčastněných (Nam). Mursí ke 120 člennému tělesu pronesl, že egyptská solidarita k syrským lidem, kteří bojují proti represivnímurežimu, je etnickou povinností, stejně tak politickou a strategickou nezbytností.
Syrští rebelové 30. srpna údajně sestřelili bojovou stíhačku v syrské provincii Idlib.
Novým zmocněncem OSN pro Sýrii se stal Alžířan Lachdar Bráhímí. Ten převzal funkci po Kofim Annanovi, který se dobrovolně svého postu vzdal. Bráhímí se v minulosti podílel na dohodě o ukončení války v Libanonu a rovněž působil v Afghánistánu. Nový zmocněnec následně prohlásil, že aktuálním mírovým plánům nedůvěřuje a mírovou misi OSN a Ligy arabských států označil za téměř nesplnitelnou.
Radikální islamistické skupiny bojující uvnitř Sýrie proti režimu prezidenta Assada oznámily, že se nepřipojí k nové zformované syrské koaliční opozici. Jedná se především o skupinu Džabha an-Nusra, která bojuje za vytvoření islámského státu na území Sýrie, zatímco Národní koalice sil revoluce a syrské opozice usiluje o nastolení demokracie. Spolu s an-Nusrou tento názor sdílí přibližně deset dalších islamistických skupin, operující rovněž uvnitř syrského státu.
Británie oficiálně uznala Národní koalici sil revoluce a syrské opozice v čele s Muázem Chatíbem za jediného legitimního zástupce syrského lidu. Již dřive seskupení podpořila Francie a státy Perského zálivu a postupně se přidaly další země. 11. prosince Koalici uznal prezident Spojených států Barack Obama, současně však upozornil, že radikální skupiny bojující uvnitř Sýrie podporu USA nemají.
NATO odsouhlasilo, že Turecku poskytne šest baterií raket Patriot PAC-3. Rakety budou instalovány poblíž syrských hranic a měly by Turecko chránit před možným ostřelováním ze strany Sýrie. Patrioty Turecku poskytnou dvě alianční země – Nizozemí a Německo.
Syrský režim ostřeloval balistickými raketami Scud oblasti kontrolované Svobodnou syrskou armádou. Jedná se o další eskalaci konfliktu a hromadí se obavy možného použití chemických zbraní na území Sýrie. Balistické střely syrský režim následně použil ještě 21. prosince a i několikrát poté.
V pátek 23. prosince se uskutečnil letecký útok na pekárnu v středosyrské provincii Hamá, při kterém zahynulo přibližně 200 civilistů. Jedná se o jeden z nejkrvavějších útoků od počátku občanské války vůbec. Podle Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch se armáda nesnaží primárně útočit na základny rebelů, ale cíleně vyhledává civilní terče.
Rusko oficiálně pozvalo předsedu Národní koalice Muáze Chatíba na bilaterální jednání. Ruská diplomacie tímto krokem usiluje o řešení syrské krize prostřednictvím politického vyjednávání bez vnější vojenské intervence. I přes to, že Moskva stále představuje jednoho z největších stoupenců a podporovatelů prezidenta Assada, již dříve připustila možnou porážku syrského režimu.
Nový rok přinesl do syrského konfliktu další témata a události, které situaci v zemi nadále eskalují. Jedná se zejména o dohady o použití chemických zbraní na území Sýrie, přičemž obě strany konfliktu jejich manipulaci razantně popírají. Nadále roste počet uprchlíků ze Sýrie a vnitřně vysídlených osob. V květnu 2013 dosáhl počet syrských utečenců v zahraničí hranici jednoho a půl miliónu osob. Kvůli velikému množství uprchlíků v sousedních zemích se začíná situace komplikovat v celém regionu a konflikt se začíná přelévat za hranice Sýrie, zejména pak do Libanonu, Iráku, ale i Turecka, či Jordánska. S protahováním občasnké války v Sýrii roste i počet mladých muslimů ze Západu, kteří se chtějí účastnit bojů na straně syrských rebelů. Jedná se především o muslimy z Belgi, Nizozemí, či Francie a dalších zemí. I přes to, že si země tohoto jevu začínají všímat, nedokážou jejich odchodu do Sýrie zabránit a nemohou tak na situaci adekvátně reagovat. Radikalizuje se rovněž chování některých skupin operujících uvnitř Sýrie a velice často dochází k vyřizování účtů, únosům, popravám zajatců a terorizování civilistů. Podle názorů některých odborníků dochází v Sýrii k brutálnímu sektářskému násilí, které povede k úplnému rozpadu země.
V Sýrii se odehrávají boje o významné vojenské základny, především letiště. Na počátku měsíce povstalci zaútočili na letiště Taftanáz, kde má syrský režim sklady s vojenskou technikou. Obklíčeno bylo rovněž letiště v Halabu. Do bojů jsou zapojeni i bojovníci z radikálních islamistických organizací, především pak z hnutí Džabha an-Nusra.
Syrský prezident Bašár Assad veřejně promluvil ve státní televizi. Jednalo se o první veřejné vystoupení po několika měsíční pauze. V prohlášení Assad označil povstalce za kriminálníky a teroristy a vyzval syrský lid, aby se aktivně zapojil do boje na ochranu syrského národa prostřednictvím všeobecné mobilizace. Podle Assada mají boje na svědomí konspirační a teroristické skupiny, které usilují o rozklad syrského státu. Varoval rovněž syrský lid před zahraniční intervencí, která by zemi uvrhla do rukou cizích okupantů.
Syrští povstalci uvedli, že po několika týdenních bojích obsadili strategické letiště Taftanáz u Idbílu na severozápadě Sýrie. Jedná se o první klíčovou vojenskou základnu, kterou rebelové plně ovládli.
V úterý 15. ledna se uskutečnily dva výbuchy v areálu syrské univerzity ve městě Halab. Při útocích bylo zabito až 80 osob, dalších 160 osob bylo zraněno. Počet obětí byl vysoký z toho důvodu, že tento den byl prvním dnem, kdy studenti skládali zkoušky. Syrský režim i povstalci se vzájemně z útoků obviňují.
Izraelská armáda zaútočila na Sýrii. Terčem náletů byla vázkumná zařízení na severozápadě od hlavního města Damašku. Izrael chce tímto způsobem zabránit tomu, aby se zbraně ze Sýrie dostali do rukou radikálních skupin, především pak militantního Hizballáhu. Ten by je poté mohl použít proti izraelskému státu.
Předseda Národní koalice Muáz Chatíb vyzval syrský režim k jednání, které by mělo vyústit v propuštění 160 000 vězňu. Konkrétně by měl prezident Assad do neděle 10.února propustit všechny vězněné ženy. Syrská opozice očividně zmírnila své požadavky, jelikož již dříve avizovala, že s režimem začne jednat až poté, co prezident Assad odstoupí ze své funkce. Ještě pře tím Chatíb jednal s Íránem a Ruskem, zeměmi, které jsou největšími podporovately Bašára Assada. Syrský režim však na nabídku syrské opozice neodpověděl.
Ve středu 6. února se uskutečnily tvrdé boje v hlavním městě Damašku, které bylo doposud střetům mezi vládním vojskem a povstalci takřka ušetřeno. Hlavní město je od začátku občanské války plně pod kontrolou syrského režimu, který si metropoly přísně střeží. Povstalci zaútočili na přístupové cesty do Damašku, metropoly se jim však nepodařilo ovládnout.
Americký ministr obrany Leon Panetta podpořil návrh na vyzbrojování syrských rebelů. Panetta vyjádřil souhlas s konceptem předloženým již dříve bývalou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Tehdy však plán nepodpořil prezident Obama, který se obával, že se zbraně dostanou do rukou islamistů napojených na radikální al-Qáidu.
Syrští rebelové ovládli letiště v provincii Halab. Jedná o další strategický krok ze strany syrských povstalců, jelikož se ve vojenském letištním komplexu al-Džirá zmocnili vojenské munice. Syrský režim tudíž nen schopný kontrolovat celé syrské území. Den před tím se vzbouřenci zmocnili letiště v sousedním městě Tabka, v provincii Rakka na severu Sýrie.
Rusko potvrdilo, že i přes pokračující konflikt v Sýrii zásobuje režim zbraněmi. Úřady však zdůraznili, že se jedná čistě o obrannou vojenskou techniku. Údajně Rusko do Sýrie neposílá žádné útočné zbraně, letadla, či vrtulníky, jelikož by to odporovalo rezolucím RB OSN. Podle oficiálních vyjádření ruské strany se jedná pouze o pokračování v plnění již dříve uzavřených smluv mezi Ruskou federací a Sýrií.
Podle inspektrů OSN páchají v Sýrii válečné zločiny obě strany konfliktu. Dle obsahu zprávy OSN se obě strany dopouštějí mučení, vraždění a terorizování civilního obyvatelstva. I přesto páchají syrští povstalci tyto zločiny v menší míře. Komisaři vyzvali Radu bezpečnosti OSN k jednání, které by zaručilo, že budou zločinci na obou stranách konfliktu postaveni před Mezinárodní trestní soud.
Ší´itská milice Hizballáh zaútočila na tři syrské vesnice poblíž libanonských hranic. Hizballáh je spojencem syrského režimu už od počátku občanské války v Sýrii. Dosud však svou aktivitu v syrském konfliktu oficiálně nepotvrdil.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v Sýrii šíří nemoci jako je břiští tyfus, žloutenka typu A a další. Výskyt nemocí organizace přisuzuje kontaminované vodě v řece Eufrat a špatným hygienickým podmínkám. Jedná se především o oblasti kontrolované syrskými povstalci a místa, kde nemají civilisté dostatečné množství pitné a užitkové vody. Řada Syřanů tudíž vyžívá ke svým potřebám kontaminované toky.
Syrský ministr zahraničí Walíd Muallim na jednání v Moskvě uvedl, že je syrský režim připravený jednat s opozicí. Syrský ministr prohlásil, že je Damašek ochoten jednat dokonce i s těmi, kteří se účastní bojů s cílem svrhnutí současného režimu. Moskva prohlášení velice uvítala, jelikož Rusko již dlouhodobě zdůrazňuje, že je politický dialog jediné možné řešení sporu. Již na konci února předseda Národní koalice Chatíb režimu navrhl jednání, Damašek však na jeho výzvu nijak nereagoval. V současnosti Koalice podmiňuje další jednání odchodem prezidenta Assada ze své funkce. Ten chce však v čele státu setrvat až do nových prezidentských voleb, které by se měli konat v roce 2014. Assad se zároveň budoucích voleb hodlá zúčastnit jako jeden z kandidátů na příštího prezidenta republiky.
Nový ministr zahraničí USA John Kerry uvedl, že jsou Spojené státy připraveny poskytnout přímou podporu syrským rebelům. Nejedná se však o zbraně ani munici, nýbrž výlučně o zdravotnický materiál a potraviny. Pomoc by měla být následně transportovaná do oblastí, které jsou kontrolované syrskými rebely. Podle syrské opozice však není tento druh pomoci příliš efektivní. Povstalci by potřebovali přednostně vojenský materiál, prostřednictví kterého by mohli režim v Sýrii porazit. Podle některých zpráv začali Spojené státy s výcvikem rebelů za hranicemi Sýrie.
Již přes týden trvají boje o policejní akademii v provincii Halab, při které zemřelo již více než 200 lidí. Jedná se o další strategický bod a zároveň významný pokrok pro syrské povstalce. Ty velice rychle obsadili značnou část areálu akademie.
Syrští povstalci ovládli významnou část města Rakka. Při útoku zadrželi guvernéra města Hassana Džalílího a strhli sochu bývalého prezidenta a symbolu syrského režimu Háfize Assada. Obyvatelé města však vzbouřence prosili, aby se stáhli zpět, jelikož se obávali odvety ze strany režimu. Podle SOHR, která kontroluje dodržování lidských práv v zemi, bylo následně město pod palbou syrského režimu.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přesáhl počet lidí, kteří utekli ze Sýrie hranici jednoho miliónu. Počet uprchlíku zvyšuje tlak především na okolní země, jako je například Jordánsko, kde v současnosti pobývá největší počet syrských uprchlíků dosahující 400 000 syrských občanů a jejich množství se každý den zvyšuje.
Skupina syrských povstalců zajala u Golandkých výšin přes 20 mírových pozorovatelů OSN. Jejich propuštění vzbouženci podmiňují stažením jednotek syrského režimu z provincie Dará. Filipínští pozorovatelé byli na pravidelné kontrole hraničního pásma mezi Sýrií a Izraelem. 8. března opoziční skupina oznámila stažení svých požadavků s tím, že zajatce předá do rukou Červeného kříže. Pozorovatelé byli následně propuštěni 9. března a předání do rukou jordánských úřadů. Kvůli únosu se mimořádně sešla RB OSN, která vyzvala povstalce k jejich okamžitému propuštění.
Obě strany konfliktu se navzájem obviňují z použití chemických zbraní. Podle některých zdrojů byly chemické zbraně použity při bojích v okolí města Allepa. O manipulaci s chemickými zbraněmi na území Sýrie je přesvědčen rovněž Izrael. Spojené státy prohlásily, že bez jasných důkazů se nebudou k situaci vyjádřovat. Syrský režim již dříve zdůraznil, že pokud se na území Sýrie chemické zbraně vyskytují, nebudou použity proti civilistům.
Muáz Chatíb odstoupil z funkce předsedy Národní koalice. Jako důvod uvedl nespolupráci se zahraničními mocnostmi a jejich neochotu vyzbrojit syrské povstalecké skupiny. Podle Chatíba neudělalo mezinárodní společenství dost, aby dva roky trvající konflikt v Sýrii zastavilo. Den před jeho odchodem z funkce se uskutečnilo jednání Evropské unie, na kterém se státy EU nedohodly na vyzbrojování rebelů. Týden před rezignací Chatíba zvolila Koalice na jednání v Istambulu Ghasána Híttúa prozatímním premiérem opozice. Američan syrského původu by měl sestavil kabinet, který bude spravovat území dobytá syrskými opozičními složkami. Kabinet se má rovněž postarat o distribuci humanitární pomoci.
OSN sestaví expertní skupinu, která by měla vyšetřit použití chemických zbraní na území Sýrie. Vyšetřování povede švédský vědec Ake Sellström. Skupina by se měla zaměřit především na útoky v Aleppu, při kterých zemřely tři desítky lidí a po kterých se obě strany konfliktu začaly obviňovat z použití chemických zbraní. O vyšetřování útoků následně požádala syrská vláda i povstalci.
Syrský prezident Bašár Assad oznámil, že bude amnestovat únosce, kteří do 15 dnů propustí své zajatce na svobodu. Pokud se tak nestane, budou zločinci odsouzeni k doživotnímu trestu nucených prací. Podle prezidentského výnosu hrozí únoscům poprava, pokud svým činem přivodí zajatcům smrt, trvalé následky, či zda se na oběti dopustí sexuálního násilí.Od počátku konfliktu se počet zajatců na území Sýrie několikanásobně zvýšil. Únosy civilistů jsou motivovány především finančním ziskem únosců, či náboženskými a politickými důvody.
Irácká al-Qáida oficiálně potvrdila propojení s radikální skupinou Džabha an-Nusra, která operuje uvnitř Sýrie. Na internetu to ve svém prohlášení zveřejnil šéf irácké skupiny Ibráhím al-Badrí neboli Abú Bakr Bagdádí. Věrnost al-Qáidě následně přislíbil šéf organizace an-Nusra Muhammad Džulání. V bojích proti syrskému režimu je an-Nusra velice úspěšná, Spojené státy však organizaci zařadily na seznam teroristických skupin. Radikální islamistické organizace mají za cíl vytvořit na území Sýrie a Iráku islámský stát, který by na svém území uplatňoval islámské právo šarí´a. Svobodná syrský armáda propojení s těmito organizacemi popřela o odmítla jakoukoliv spolupráci. Napojení Nusry na al-Qáidu výrazně komplikuje postoje zahraničních podporovatelů syrské opozice a jejích potencionálních donorů. Ti se obávají, že by vojenský materiál, kterým by syrské opoziční skupiny zásobovali, mohl skončit právě v rukou islamistických extremistů.
Podle zprávy organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch jsou terčem leteckých útoků záměrně civilisté. Často se jedná o oblasti, které jsou pod kontrolou povstalců a ve kterých neprobíhají žádné boje, přesto na ně syrský režim záměrně podniká letecké útoky. Terčem takových útoků jsou převážně civilisté, kteří čekají například ve frontě na chleba před pekařství, nebo se shromažďují před nemocnicí.
Prezident Assad vyhlásil další amnestii. Rozsudky smrti, které již dříve zveřejnil, nahradí doživotní nucenou prací. Jedná se v řadě již o třetí prezidentskou amnestii od počátku občanské války v Sýrii. Tresty budou sníženy osobám, které byly členy teroristických organizací, nebudou se však vztahovat na pašeráky drog. Podle prezidentského výnosu se bude amnestie vztahovat na “zločiny spáchané před 16. dubnem 2013”.
Syrská mešita v Aleppu, která je na seznamu světových kulturních památek UNESCO, se stala terčem náletů v důsledku bojů mezi povstalci a vládními složkami. Z minaretu Umajjovské mešity, který byl vybudován v 11. století, zbyly pouze sutiny a poničeny byly i další části stavby. Podle UNESCA se jedná o jednu z nejkrásnějších měšit v arabském světě obecně. Z útoku se obviňují obě strany konfliktu. Mešita je pod kontrolou syrských rebelů, stále se však o oblast, ve které je stavba umístěna, vedou rozsáhlé boje.
Americký ministr obrany Chuck Hagel prohlásil, že byly v Sýrii použity chemické zbraně, pravděpodobně se jednalo o sarin. Již dříve Izrael prohlásil, že si je jistý manipulací s těmito zbraněmi na sryském území, doposud však měly Spojené státy pochybnosti. 26. dubna použití nervových plynů na území Sýrie potvrdily také testy uskutečněné britskou armádní laboratoří. Syrská vláda vlastnění sarinu popřela. Již dříve se zahraniční státy shodly na tom, že manipulace s chemickými zbraněmi v Sýrii povede k vojenské intervenci, jelikož se jedná o porušení všech zásad konvenční války. Spojené státy se však ke svým budoucím krokům a postojům vyjadřují velice opatrně a požadují věrohodnější a jasnější fakta a důkazy.
Na syrského premiéra Vaíla Halkího byl spáchán atentát, ten však vyvázl z útoku bez zranění. Ve chvíli, kdy projížděl premiér v koloně aut, explodovalo vozidlo s výbušninami. Útok se uskutečnil v oblasti Mezze v hlavním městě Damašku, kde se nachází množství státních budov, institucí a rezidencí vládních činitelů. Premiérovi se podle syrské státní televize nic nestalo, při explozi však zemřel jeden z jeho strážců.
Americký prezident Barack Obama potvrdil použití chemických zbraní na území Sýrie. Již dříve státník avizoval, že takový čin bude jasným překročením červené hranice. Obama je však nadále ve svých vyjádření velice opatrný a dodal, že zatím není zcela jasné jakým způsobem byly zbraně použity.
Libanonský vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh potvrdil, že se šíitská militantní organizace zapojila do občanské války v Sýrii. Ve svém prohlášení rovněž uvedl, že syrská opozice nemá síly na to, aby režim prezidenta Assada porazila. Podle Nasralláha má syrský režim mnoho přátel, kteří nedovolí, aby se Sýrie ocitla v rukou Spojených států, Izraele, či jiných nepřátel.
Americký ministr obrany Chuck Hagel prohlásil, že Spojené státy uvažují o přímém vyzbrojování syrských rebelů. Jedná se o první náznak aktivního přístupu politiky USA k událostem v Sýrii.
Izrael uskutečnil nálety na Sýrii, při kterých se zaměřil na výzkumné centrum a vojenské sklady, kde se mají údajně nacházet chemické zbraně a jiné vojenské materiály. Nejedná se o první nálet Izraele na Sýrii, naposledy se podobné útoky uskutečnily 30. ledna tohoto roku. Izrael vojenskou akci odůvodňuje jako preventivní akci. Židovský stát chce tímto způsobem zabránit tomu, aby se vojenský materiál transportoval ven ze Sýrie, především pak do rukou ší´itského Hizballáhu. Izrael se domnívá, že syrský režim zásobuje Hizballáh zbraněmi, které by mohly být následně použity proti němu.
Podle členky nezávislé vyšetřovací komise OSN Carly Del Ponteové, která se účastní vyšetřování použití chemických zbraní na území Sýrie, je zde možnost, že chemické zbraně nepoužila vláda, ale syrští povstalci. Doposud nebyly shromážděny žádné důkazy, které by potvrzovaly jejich manipulaci složkami režimu. Vyšetřování však bude nadále pokračovat.
Syrský režim ustoupil pořadavkům OSN a dovolil expertům, kteří zkoumají použití chemických zbraní, aby vstoupili na území Sýrie. Podle prohlášení syrské vlády má režim na zprošetření obvinění z manipulace s chemickými zbraněmi zájem. O vstup do země se skupina expertů pokoušela již v dubnu, Damašek však v té době jejich vstup zakázal.
Přes 40 obětí a 100 zranění mají na svědomí dva bombové útoky v tureckém městě Reyhanli, které se nachází poblíž hranic se Sýrií. Auta naložená výbušninami explodovala před místní budouvou městské správy a před místní poštou. Podle turecké státní televize mají útoky na svědomí skupiny přidružené k syrskému režimu prezidenta Assada. Druhou možností je, že jsou útoky spojené se stahováním kurdských bojovníků z tureckého území. V neděli 12. května syrská vláda odmítla odpovědnost za útoky. Turecko však stále trvá na tom, že byly atentáty spáchané syrským režimem.
Syrské rodiny na území Jordánska prodávají své dcery do manželství, aby si tak zajistili finanční příjem. Mohou si tak vydělat až tisíce dolarů. Nejčastěji o sňatek žádají starší muži ze Zálivu, především ze Saudské Arábie. Ty se po sňatku k mladým dívkám chovají jako ke služkám a využívají je jako sexuální otrokyně. Podle humanitárních pracovníků OSN nemají organizace v oblasti dostatek prostředků, aby pomohly všem uprchlíkům. Manželství a sexuální služby jsou často jediným prostředkem, jak si mohou ženy přivydělat. Tyto sňatky údajně zprostředkovává jordánská organizace Kitáb as-Sunna.
Radikální islamistická skupina bojující uvnitř Sýrie Džabha an-Nusra popravuje syrské vojáky. Jako obvinění uvádí jejich účast na vraždění civilního obyvatelstva. Nejméně jedenáct mužů bylo popraveno v provincii Dair az-Zour na základě práva šarí´a. Podle videa, ve kterém je incident zveřejněn, jsou muži popravovány za masakry v přímořské oblasti Baníjás, při kterých zemřely desítky civilistů, převážně sunnitů. Právě aktivita skupin jako je Džabha an-Nusra na území Sýrie komplikuje vojenskou pomoc zahraničních zemí a pro syrské povstalecké skupiny. Spřátelené státy syrské opozice se obávají, že by se zbraně a jiný vojenský materiál mohl ocitnout v jejich vlastnictví.
Bašár Assad poskytl zcela výjiměčně rozhovor některým zahraničním periodikům. V interviu prezident zpochybnil mírové rozhovory, které by se měly uskutečnit v průběhu následujícího měsíce a vyvrátil spekulace o tom, že by vláda mohla vyjednávat se syrskými rebely. Bašár Assad obvinil Izrael z toho, že přímo podporuje teroristické skupiny, které pak útočí na složky režimu. Prezident rovněž v rozhovoru uvedl, že syrský režim nikdy proti civilistům chemické zbraně nepoužil. Assad chce ve svém úřadu setrvat do příštích prezidentských voleb, kterých se hodlá účastnit jako jeden z kandidátů. Podle svého prohlášení chce v průběhu voleb do země přijmout pouze mezinárodní pozorovatele ze spřátelených zemí jako je Rusko a Čína, jelikož Západu nedůvěřuje.
Syrský režim zaměřil na Izrael rakety Tišrín typu země-země. Jedná se o preventivní obranu režimu, pokud by Izrael znovu zaútočila na území Sýrie. Podle bezpečnostních expertů se jedná o přirozený krok syrského režimu. Izrael podnikl od počátku roku na Sýrii již tři nálety a Damašek doposud nijak nezareagoval. Podle izraelských expertů se dá očekávat, že pokud by se Izrael rozhodl pro další letecký útok, s velikou pravděpodobností se dá očekávat odveta ze strany syrského režimu.
V podvečer 22. května se v jordánském Ammánu uskutečnila schůzka skupiny “Přátelé Sýrie”, které se účastnilo celkem 11 zemí. Konkrétně se jednalo o zástupce Velké Británie, Francie, Itálie, Německa, Egypta, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Kataru, Saudké Arábie, Turecka a Spojených států amerických. Na jednání mimo jiné jordánský král potvrdil, že se Království nebude účastnit vyzbrojování syrských rebelů. Schůzka je jakýmsi předjednáním konference Ženeva II, která by se měla uskutečnit v budoucnosti a měla by diskutovat předání moci v Sýrii. Několi dnů před mezinárodní schůzkou jordánská strana uzavřela hranice se Sýrií a přestala přijímat syrské utečence. Na syrské hranici s Jordánskem a přilehlých vesnicích se začali shromažďovat utečenci, kteří byli vraceni zpátky na syrské území. Jednalo se o tisíce uprchlíků, kteří čekali na to, až se jordánské hranice opět otevřou. Království však přijímá pouze vážně zraněné, jelikož nápor takového počtu Syřanů nemůže zvládnout. Jordánsko se k takovému kroku odhodlalo zřejmě proto, aby vytvořilo nátlak na státy sdružené ve skupině ” Přátelé Sýrie” a donutilo je k jednání, či finanční pomoci.
Syrský ministr zahraničí Walíd Muallim na své návštěvě v Bagdádu oznámil, že se Damašek zúčastní řádově druhé mírové konference v Ženevě, která by měla být podle jeho slov “dobrou příležitostí k politickému řešení” občanské války v Sýrii.
Ruská federace poskytla syrskému režimu protiletadlové střely S-300. Ty by měly režimu pomoci v případě zahraniční intervence do země. Podle Ruska se jedná o správný krok, jelikož může odradit státy, které o vojenském zásahu v Sýrii uvažují a jednají.
Syrští povstalci požádli o vojenskou a zdravotnickou pomoc do města Kusajr. Ve městě se již několik dní uskutečňují boje mezi opoziční a syrskou armádou, které pomáhá libanonský Hizballáh. Kusajr leží na hranicích Sýrie s Libanonem. Konflikt v Sýrii se již dříve přesunul do sousedního Libanonu a jedním z důvodů je právě aktivní zapojení šíítské milice Hizballáh.
Na konci května vypršela platnost zbrojního embarga Evropské unie vůči Sýrii. I přes to, že se EU nedohodla na budoucím postupu, v blízké době poskytovat zbraně syrské opozici nebude. Státy všek o vývozu zbraní mohou rozhodovat samostatně. Ostatní sankce Unie vůči syrskému režimu zůstávají.
Syrská armáda oznámila, že vyhrála bitvu se syrskými povstalci o město Kusajr. Po několika týdenní ofenzivě se syrské armádě podařilo město, které bylo doposud pod kontrolou rebelů, ovládnout. Město leží na hranici se sousedním Libanonem a do bojů se na straně syrského režimu aktivně zapojila i organizace Hizballáh.
Obsah tohoto webu můžete šířit při zachování informace o autorovi podle licence Creative commons - Uveďte autora 3.0 Česko (CC BY 3.0)