Jordánská vnitropolitická situace

Království je v současnosti významný regionální aktér díky své geografické blízkosti se Sýrií. Po pádu režimu prezidenta Husního Mubáraka v Egyptě představuje rovněž jediného relevantního arabského spojence Spojených států a Izraele na Blízkém východě. I přes to, že jako jedna z mála zemí de facto odolalo dominovému efektu arabského jara, potýká se s množstvím problémů na domácí scéně. Jedná se zejména o neúspěšný boj s korupcí, či nedostatek surovinových a přírodních zdrojů, zejména pak zásob pitné a užitkové vody. V případě ropy a zemního plynu je Jordánsko plně odkázané na dodávky od zahraničích partnerů, což již několikrát v minulosti způsobilo vážné ekonomické obtíže. Svědčí o tom listopadové přerušení dodávek plynu z Egypta a okamžitý nárůst cen ropných derivátů v Království. Tato situace vyvolala u jordánské společnosti obrovské pobouření a spustila vlnu demonstrací a občanských protestů, které si vyžádaly dva mrtvé a desítky zraněných. Jordánsko rovněž bojuje s vysokou mírou nezaměstnanosti, která v poslední čtvrtině roku 2012 dosahovala více než 12%, neefektivním nakládáním s veřejnými financemi a dalšími problémy.

Občanská válka v Sýrii

Syrský ozbrojený konflikt, který zemi sužuje od jara roku 2011, je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat blízkovýchodního regionu. Počty obětí ozbrojených střetů mezi vládními složkami prezidenta al-Asada a syrskými rebely se zdroj od zdroje liší. Podle oficiálních zpráv OSN z ledna roku 2013 přišlo o život na 60 000 lidí, z velké části civilistů. Dnes je již zřejmé, že vleklá občanská válka může mít vliv na bezpečnost a ekonomickou situaci regionu, což bude mít zákonitě celosvětový dosah. Rovněž může determinovat sociální rozvrstvení obyvatel, hospodářství regionu a ve výsledku může změnit mocenskou mapu a rozložení sil na Blízkém východě.

Demonstrace v hlavním městě  Ammánu proti vysokým cenám energií stála život dva lidi, desítky dalších byly zraněny. (foto. Lucie Uhlířová)

Vliv syrské krize na jordánskou politickou situaci

Jordánská imigračí politika je známá svou otevřeností, což mělo do nedávna pozitivní ekonomické efekty. V současnosti na území království pobývá přibližně 2, 5 milionu Palestinců a veliký počet Iráčanů. Ti do země uprchli v důsledku invaze spojeneckých vojsk do Iráku v roce 2003. Dlouhou dobu nebyly problémy imigrantů nijak významně artikulovány a Jordánsko de facto profitovalo z jejich přítomnosti. Přistěhovalci byli často využíváni jako levná pracovní síla a jejich přítomnost tak snižovala ceny na domácím trhu. V současnosti je však domácí ekonomika na pokraji zhroucení a další sociální zatížení a výdaje stávající problémy prohlubují. Imigranti se navíc dožadují rozšíření občanských a politických práv.

Problémy s imigranty v zemi prohlubuje příliv syrských uprchlíků. Syrskému exodu jsou kromě Jordánska vystaveny rovněž Turecko a Libanon, Jordánské království je však z hlediska počtu uprchlíků na jeho území pod tlakem nejvíce. Podle oficiálních zdrojů zde v současnosti pobývá na 250 000 Syřanů. V červenci 2012 byly jordánské úřady nuceny zřídit na hranicích se Sýrií humanitární tábor Zaatari, který v současnosti obývá přibližně 45 000 běženců. Zaatari je hlavní zařízení tohoto typu v zemi. Tábor byl postaven ve spolupráci s UNHCR a dalšími institucemi OSN. Podmínky zde jsou však alarmující kvůli nedostatku zdravotnického materiálu, potravin, hygienických potřeb a především pitné a užitkové vody. Jak bylo řečeno, Jordánsko nemá dostatečné vodní zdroje ani pro vlastní obyvatele, logicky tak nemůže plně pokrýt potřeby obyvatel tábora. V zimním období je situace v táboře ještě dramatičtější kvůli nepříznivému počasí. Ta je vyvolaná zejména povodněmi a mrazem, kterému v zařízení podlehly již desítky lidí, převážně dětí. Nejohroženější skupinou jsou novorozenci a malé děti, kterých je v táboře více než  65%.

Druhý významný problém představuje pašování zbraní, vojenského materiálu a nelegální transfer osob přes jordánsko- syrské hranice. Panují obavy z přenesení krize za hranice Sýrie a ohrožení bepečnostního prostředí v Jordánsku. Nadále stoupá počet jordánských občanů, většinou členů radikálně islamistických skupin, kteří se snaží nelegálně překročit hranice, aby se účastnili bojů na straně syrských rebelů. Nejedná se však výlučně o občany Království, islamisté z celého Blízkého východu mnohdy využívají Jordánsko jako tranzitní zemi k přechodu do Sýrie. I z tohoto důvodu byly nuceny jordánské úřady zpřísnit bezpečnostní kontrolu na hranicích. Podle oficiálních zdrojů doposud překročilo hranice přibližně tři sta jordánských občanů. Většinou se jedná o mladé extremisty, kteří vidí v boji proti syrskému režimu svatou povinnost každého muslima. Na území Sýrie poté usilují o připojení k tamním islamistickým skupinám. Mezi nejpopulárnější a zároveň nejradikálnější patří v současnosti teroristická organizace Fronta na podporu syrského lidu (The Front for Supporting the People of Syria, v originálním arabském znění Džabhatu´n-Nusra li Ahdu´š-Šám). Ta je přidružena ke strukturám irácké Al- Qáidy a její členská základna dosahuje 5 000 bojovníků.

Jordánsko je rovněž ohroženo teroristickými útoky a jinými radikálními tendencemi, vyvolanými aktivitou islamistů a nelegálním transferem zbraní. Například v říjnu roku 2012 byla zatčena skupina islamistických extremistů, kteří chtěli spáchat teroristické útoky na diplomatické budovy západních vlád a obchodní centra v Ammánu. Islamisté byli napojeni na Al-Qaidu a jiné džihádistické skupiny z celého Blízkého východu, přičemž měli k útoku využít pašované zbraně ze Sýrie. Souvislosti mezi událostmi v obou zemích a přeshraniční charakter syrské krize je tedy zřejmý.

Na hranicích se Sýrií vznikl ve spolupráci s agenturami OSN tábor pro uprchlíky Zaatari. V tíživých podmínkách tam žije kolem 45 tisíc lidí. Chybí jim hlavně pitná a užitková voda. V Jordánsku ji ale nyní není dost ani pro Jordánce (foto: Lucie Uhlířová)

Významnou roli v diskutované problematice hraje Muslimské bratrstvo, které je aktivní v mnoha zemích blízkovýchodního regionu. Velká část bojovníků Svobodné syrské armády i opozičních představitelů jsou členy tohoto hnutí. Mnozí odborníci se shodují na tom, že by mohlo Bratrstvo v budoucnosti stát v čele Sýrie, nebo se alespoň podílet na politickém vedení země. Jordánská odnož Muslimského bratrstva a její politická frakce Fronta islámské akce (IAF) v současnosti představuje hlavní opoziční skupinu v Jordánsku. I z tohoto důvodu Království dlouhou dobu zachovávalo k syrským událostem poměrně neutrální postoj. Pokud by se totiž po svržení režimu prezidenta al-Asada k moci dostaly islamistické skupiny, konkrétně tedy Muslimské bratrstvo, mělo by to zákonitě negativní vliv na vnitropolitickou stabilitu v Království. Jordánská vláda se po dlouhou dobu snažila Bratrstvo a jiné islamistické skupiny držet v pozadí politických událostí, jelikož veřejně deklarují její nelegitimitu v zemi a usilují o změnu režimu ve svůj prospěch. Hnutí je v současnosti v Jordánsku poměrně aktivní, o čemž svědčí i množství demonstrací, které jsou pravidelně svolávány po celé zemi a kterých se účastní tisíce jeho příznivců.

Závěr

Jak je zřejmé, syrský konflikt ovlivňuje nejen události uvnitř země, jeho přeshraniční charakter negativně působí na země v celém regionu, zejména pak na její sousedy. Jordánsko je státem, který je syrskou krizí ovlivněn zřejmě nejvíce, často je však z důvodu své dosavadní vnitropolitické stability opomíjené. Ve skutečnosti se však potýká s vážnými ekonomickými a sociálními problémy, které jsou vývozem syrské občanské války za hranice země prohlubovány. Kvůli obrovskému přílivu uprchlíků, pašování zbraní přes hranice země a nelegálnímu transferu osob nesmí být opomenuta rovněž bezpečnostní dimenze celé problematiky. Pokud se vývoj událostí v Sýrii výrazným způsobem nezmění, hrozí Jordánsku vážné ekonomické problémy, humanitární krize, či zhoršení bezpečnostní situace země.