Syrský karikaturista Ali Ferzat během své kariéry nakreslil vice než 15 tisíc karikatur. Jeho tvorba se vyjímá v syrských, arabských i světových médiích. Získal řadu mezinárodních ocenění, mezi kterými je i Sacharovova cena za svobodu myšlení z r. 2011. V roce 2012 byl zařazen magazínem Time na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa. Za svou slávu však zaplatil zlámanými prsty a životem v exilu.

Mluvčí nezávislé iniciativy syrskarevoluce.cz Assem Atassi se v březnu 2014 s Alim Ferzatem setkal. O tomto zážitku sepsal autentický příspěvek na náš blog. 

Jeho kresby byly vždy odvážné. Chytře parafrázoval dění v Sýrii a pohyboval se v šedé zóně tak, aby na něj totalitní režim nemohl. Ve svých karikaturách přitvrdil s počátkem syrské revoluce. Jak sám popisuje, stoupl si před zrcadlo a začal mluvit sám se sebou. “Jsi doopravdy umělec? Jsi schopný to dokázat? Jsi připraven nést následky?” Rozhodl se, že umělcem je a bude, a že jako umělec nemůže zůstat lhostejný k tomu, co se v Sýrii děje.

Umění Ferzata začalo přímo kritizovat režim, zobrazovalo Bašára al-Asada a lidé je nosili při demonstracích proti režimu. Ali Ferzat využil své popularity a postavil se na stranu demonstrantů. V srpnu 2011, kdy padlo hlavní město Libye a libyjský vůdce Muammar Kaddáfí utekl, nakreslil Ferzat karikaturu, ve které zobrazil Kaddafího, jak utíká v autě a Bašára al-Asada, který nese své zavazadlo a čeká u silnice, až se s ním sveze. Týden po publikaci této karikatury byl ze svého auta Ali Ferzat unesen, surově zbit a se zlámanýma rukama a znetvořenými prsty vyhozen na opuštěném místě u dálnice.

Za tuto karikaturu zaplatil Ali Ferzat zlámanými prsty.

V rámci festivalu Jeden svět byl Ali Ferzat pozván do České republiky. Ačkoliv v Praze strávil jen dva dny, zúčastnil se debaty o Sýrii, která následovala po promítání filmu Návrat do Homsu, zvládl pár návštěv a užil si procházku noční Prahou. Měl jsem příležitost doprovázet pana Ferzata během jeho návštěvy. Jeho jméno je známo snad každému Syřanovi, jeho karikatury obletěly celý arabský svět a dostaly se i do světových médií. I já jsem práci pana Ferzata znal a obdivoval už dlouho.

“Panu Ferzatovi nechyběl jemu vlastní optimismus, humor, lidský a prostý projev, který ve vás vyvolá pocit, že ho znáte už dlouho. Snad to ani jinak nejde, aby člověk, jehož kresby milují milióny lidí, byl jiný. Jak mi později on sám řekl, karikaturista nemůže nakreslit nic, pokud nežije stejně, jako ostatní.”

Z těchto důvodů jsem měl také obavy z našeho prvního setkání. Bude obdivovaná osoba jiná než ta, kterou jsem si představoval skrze její kresby? Všechny moje obavy však byly během pár sekund rozptýleny. Setkání s ním a menší skupinou Syřanů, žijících v České republice, bylo příjemné. Panu Ferzatovi nechyběl jemu vlastní optimismus, humor, lidský a prostý projev, který ve vás vyvolá pocit, že ho znáte už dlouho. Snad to ani jinak nejde, aby člověk, jehož kresby milují milióny lidí, byl jiný. Jak mi později on sám řekl, karikaturista nemůže nakreslit nic, pokud nežije stejně, jako ostatní. Potom totiž nevidí a necítí, to, co oni.

Ali Ferzat v Praze, zachycen hledáčkem mluvčího inciativy syrskarevoluce.cz Assema Atassiho

Měl jsem tu možnosti diskutovat s panem Ferzatem o dění v Sýrii. Vzdal vale politickým analýzám, protože podle něj nenajdeme v politice jasná pravidla a boj o pravdivou interpretaci událostí se stává nekonečným. Podle něj je důležité na revoluci nahlížet lidským rozměrem. Lidé byli 50 let utlačováni a mučeni. Výbuch v podobě revoluce byl přirozenou odpovědí na tyranii a nespravedlnost. Stejně tak, jako se příroda vyrovnává s různými lidskými zásahy, které končívají i přírodními katastrofami, tak reaguje na útlak i společnost.

Velký útlak končí velkými výbuchy, které nazýváme revolucemi. Tyto výbuchy nejsou kontrolovatelné a nemají řád. Ale stejně, jako v přírodě, k rovnováze nakonec dojde. Podle Aliho Ferzata lze to, co stalo od začátku revoluce v Sýrii, přirovnat ke starému opuštěnému domu, kam 50 let nikdo nevstoupil. Jakmile do tohoto domu vstoupíte, najdete plno špíny a pavučin. Otevřete-li kohoutek, abyste mohli pouklízet, dlouho vám poteče špinavá voda. Dokud špína, která se v potrubí hromadila 50 let, neodteče, k čisté vodě se nedostanete. Touto optikou vidí pan Ferzat negativní jevy, které doprovází revoluci, jako jsou extremistické skupiny či kriminální ozbrojené skupiny, které se k revoluci hlásí, ale jen ji zneužívají pro rozšiřování své kriminální činnosti a naplňování soukromých cílů.

“Velký útlak končí velkými výbuchy, které nazýváme revolucemi. Tyto výbuchy nejsou kontrolovatelné a nemají řád. Ale stejně, jako v přírodě, k rovnováze nakonec dojde.”

Ze slov pana Ferzata zaznamenávám jeho hluboké zklamání z postojů západního světa vůči utrpení syrského lidu. Těžce nese postoj západních médií, které často přímo či nepřímo podporují syrský režim a to hlavně tím, že vyzdvihují přítomnost extremistických skupin. Jak říká, tyto extremistické skupiny, jako je například teroristická organizace Al-Kájda, spolupracují se syrským režimem už od roku 2003. Každý Syřan ví, že se trénovali na územní Sýrie za účelem infiltrace do Iráku. Ti stejní lidé se teď na příkaz režimu vracejí do Sýrie, aby poskvrnili tvář revoluce, bojovali proti opozici a pro Asada tvořili image bojovníka proti terorismu.

Podle Aliho Ferzata hraje Rusko v současnosti roli “gangstera bez morálních zásad”. Využívá svou sílu a postavení v OSN k podpoře každého, kdo je ochoten za jeho služby zaplatit. Bude-li svět lhostejný k takovému chování Ruska a jemu podobných zemí, je jisté, že se brzy dotkne i západu. Řešení takové situace pak bude mnohem složitější a bolestivější.

Na konci druhého dne jsem se s panem Ferzatem rozloučil. Byl unavený a chtěl si odpočinout před odletem do Kuvajtu, destinace, která ho čekala den poté. Nelze si nevšimnout, že ve svém nitru chová pan Ferzat srdce umělce, které je citlivé a vnímavé. To, co se v Sýrii děje, dost těžce snáší, i když se to snaží skrývat svým humorem a optimismem.

Než jsem se s panem Ferzatem rozloučil, v rychlosti jsem ho poprosil, aby nám pro stránky syrskarevoluce.cz nakreslil karikaturu. Výsledkem byla tato kresba: