V úterý 6. listopadu bylo ze syrského uprchlického tábora v Zaatari na severu Jordánska transportováno deset Syřanů, kteří byli převezeni na léčbu do nemocnic v České republice. Akce se uskutečnila v rámci humanitárního projektu MEDEVAC, který má za cíl zlepšit kvalitu života lidí z postižených oblastí. Poprvé byl tento unikátní projekt realizován po válečném konfliktu v Bosně a Hercegovině, v Kosovu, či v Iráku a v současnosti se již poněkolikáté uskutečnil v rámci pomoci syrským uprchlíkům, kteří pobývají na území Jordánska.

Tento projekt byl zřízen Ministerstvem vnitra ČR za pomoci ministerstva obrany a zdravotnictví a jeho hlavní myšlenkou je pomoc obyvatelům z jiných oblastí světa, kterým není umožněna léčba v místních podmínkách. V závislosti na diagnóze českých lékařů jsou vybíráni pacienti, kterým může léčba v České republice zajistit zlepšení kvality života. Náklady na léčbu i transport pacientů zajišťuje ministerstvo vnitra ČR.

Jak projekt Syřanům pomáhá

V rámci tohoto projektu byli předem vybraní syrští uprchlíci letecky dopraveni do nemocnic v České republice, kde v budoucnu podstoupí operace různého typu a následně zde bude dokončena jejich léčba. Celkem bylo převezeno deset syrských občanů, z toho čtyři děti, které do Česka odcestovaly v doprovodu svých rodičů. U pacientů se nejedná pouze o válečná zranění, ale rovněž o ortopedické zákroky a jiná zdravotní postižení. U dětí jde především o vrozené vady, nebo o dlouhodobé zdravotní problémy. Délka pobytu v ČR bude záviset především na typu chirurgického zákroku a následné léčbě. Děti a jeden dospělý budou převezeni do fakultní nemocnice Motol, zbylých pět se bude léčit v nemocnici na Karlově náměstí. Podle odhadů mohou v republice zůstat až několik měsíců, poté se vrátí zpět do uprchlického tábora. Nevylučuje se však, že budou chtít tito Syřané využít situace a zůstat v Česku natrvalo, vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v Sýrii i životním podmínkám v samotném táboře. I přes to, že není tato možnost cílem projektu a celou akci by velice zkomplikovala, nemůže být ignorovaná.

Transport uprchlíků se uskutečnil během jednoho dne a bez větších komplikací. V poledne přiletěl na letiště Marka v Ammánu armádní letoun, na jehož palubě byli kromě vojenské posádky také zástupci české vlády a jednotlivých úřadů, novináři z českých médií a doktor Filip Burget. Následně byla delegace v doprovodu členů ambasády ČR v Ammánu, dopravena do Zaatari. Tento tábor se nachází přibližně 80 km severně od Ammánu. V současnosti se jedná o hlavní zařízení pro uprchlíky ze Sýrie, kde žije více než 45 000 syrských uprchlíků. Ze 75% tvoří obyvatelstvo tábora ženy a děti, přičemž přes 55% představují děti mladší 18 let. Na celém projektu mají velikou zásluhu především členové zahraničního zastupitelství České republiky v Ammánu, kteří průběh akce detailně připravili a zrealizovali.

Situace v uprchlických táborech

Obecně je situace v uprchlických táborech velice špatná. Syřané žijí ve špatných životních podmínkách a často nemají základní hygienické potřeby. Tábor je navíc umístěn v pouštní oblasti, ve velice prašném prostředí. I z tohoto důvodu se většina uprchlíků snaží tábor co nejdřéve opustit. Buď chtějí odejít přímo do vnitrozemí Jordánska, či jiných okolních zemí, k čemuž však potřebují příslušné doklady a alespoň základní finanční prostředky. Druhou možností je návrat zpět do Sýrie. Mladí muži často usilují o připojení k syrským rebelům, kteří bojují za svrhnutí režimu prezidenta al-Asada. Jak uvedla jedna pracovnice UNHCR, každý den z tábora odjíždí minimálně jeden plný autobus, který dopravuje uprchlíky zpět do Sýrie. Ne všichni však mají možnost vrátit se zpět do svých domovů. Někteří o ně přišli v důsledku bombardování a střetů syrských rebelů s bezpečnostními složkami syrského režimu. Nemají tudíž jinou možnost, než zůstat v uprchlických záborech a doufat, že se situace zlepší.
Za poslední měsíce se v táboře v Zaatari proběhlo i několik povstání místních, která musela být často řešena tamními bezpečnostními a policejními složkami. Například v neděli 4.listopadu se uskutečnily protesty přibližně 50 syrských uprchlíků, kteří chtěli upozornit na nedostatek potravin a špatné životní standardy. Obyvatelé tábora zatarasili hlavní přístupovou cestu do zařízení, aby vzbudili pozornost úřadů. Minulý měsíc protesty uprchlíků vedly k evakuaci místního i mezinárodního personálu. Obecně poslední dva měsíce stoupá násilí na obou stranách, které často končí zapalováním stanů a zraněním syrských uprchlíků i bezpečnostních a policejních složek.

Uprchlíci nemají dostatek potravin, pitné i užitkové vody a další běžné potřeby. Jak jedna žena v táboře uvedla: “Nemáme dostatek přikrývek a v noci nám je veliká zima, hlavně pak našim dětem. Uvidíme, jak to tadybude vypadat, až příjde zima a déšť.” Dopředu se počítá s tím, že se s s příchodem nepříznivého počasí bude frustrace Syřanů ještě stupňovat. Většina uprchlíků si rovněž stěžuje na problémy související s nedostatkem pitné vody: “Nemáme dostatek vody na pití a z té, kterou nám přivezou, jsou naše děti nemocné!”. Uprchlíci v táborech mají také často jedno oblečení a v případě, že si chtějí prádlo vyprat, musí si ho poté obléct ještě mokré. Očekává se, že se se zhoršujícím se počasím a protahováním konflliktu bude stupňovat a radikalizovat i situace v samotných táborech. I přes to, že se místní personál snaží co nejvíce přizpůsobit podmínky v táborech běžným životním standartům, není to v takovém množství uprchlíků zcela reálné. Samotné Jordánsko nemá kapacity na to, aby stávající situaci dlouhodobě udrželo a prostředky, které dostává z ostatních zemích, či organizací jsou za současných podmínek nedostačující.

Lucie Uhlířová
385016@mail.muni.cz

O autorce: Lucie Uhlířová pobývá v Jordánsku, kde se účastní pobytu pro pokročilé mluvčí moderní spisovné arabštiny na Jordánské Univerzitě v Ammánu a chystá se absolvovat praxi na českém zahraničním zastupitelství v Ammánu. Lucie absolvovala bakalářský obor Blízkovýchodních studií na Západočeské univerzitě v Plzni, dále obor Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2009, 2010 a 2011 absolvovala kurzy arabského jazyka v Sýrii. Zaměřuje se na syrskou domácí a zahraniční politiku, především ve spojitosti s právě probíhající občanskou válkou a na region Blízkého východu obecně.

Fotogalerie z akce